🗊Презентация Hospodářství světa

Hospodářství světa

Obecně systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce

Rozdělení ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté státy,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, Latinská Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie

10 největších světových ekonomik (2007) 1. USA 13 860 mld.USD 302 mil. obyv. 2. Čína 7 043 1 318 3. Japonsko 4 035 128 4. Indie 2 965 1 132 5. Německo 2 833 82 6. Velká Británie 2 147 61 7. Rusko 2 076 142 8. Francie 2 067 62 9. Brazílie 1 838 189 10. Itálie 1 800 59

jádrové oblasti - hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc; jádrové oblasti - hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc; obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů Periferie - okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření méně zalidněné

HNP = HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT = souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí) HNP = HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT = souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí) nejvyšší má Monako HDP = HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce (pouze vše na území ČR) tvoří jej 3 typy ekonomiky: a) agrární - převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu b) industriální - vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti; od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku c) postindustriální - rychlý nárůst nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj; na 1. místě ve službách je USA současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik

Země s nevyšším růstem HDP (2007) 1.Ázerbájdžán 31,0 % 2.Východní Timor 24,0 3.Angola 16,3 4.Súdán 12,8 5.Rovníková Guinea 12,7 6.Čína 11,4 7.Kypr 10,6 8.Arménie 10,5 9.Lotyšsko 10,3 10.Gruzie 10,0

10 zemí s největší zadluženosti - 2007 1. Zimbabwe 190 % 2. Libanon 188 3. Japonsko 182 4. Seychely 143 5. Jamajka 134 6. Itálie 106 7. Egypt 105 8. Súdán 97 9. Singapur 95 10. Belgie 86

10 nejchudších států světa (2007) 1. DR Kongo 300 2. Zimbabwe 500 3. Libérie 500 4. Somálsko 600 5. Guinea – Bissau 600 6. Komory 600 7. Šalamounovy ostrovy 600 8. Niger 700 9. Etiopie 700 10. Středoafrická republika700

10 nejbohatších států světa (2007) 1. Lucembursko 80 800 2. Katar 75 900 3. Norsko 55 600 4. Kuvajt 55 300 5. S.A.E 55 200 6. Singapur 48 900 7. USA 46 000 8. Irsko 45 600 9. Rovníková Guinea44 100 10. Švýcarsko 39 800

Zemědělství světa zajišťuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro průmysl geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci zemědělské výroby rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno: a) přírodními faktory - půda, georeliéf a podnebí b) socioekonomickými faktory - trh (spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly - 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství - pracuje v něm 1,1 mld. lidí

Dělení světového zemědělství v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový komplex, který zahrnuje: a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro zemědělství b) vlastní zemědělskou výrobu c) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt - vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemích v rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na: a) tradiční sektor zemědělství - drobná hospodářství bez strojů a hnojiv b) moderní sektor - plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování

Dělení světového zemědělství zelená revoluce - v 60. a 70. letech; díky ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zemědělské výroby

Rostlinná výroba jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelský průmysl a) obilniny - jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo - více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva nejvíce pšenice, kukuřice a rýže největší producenti - USA, Čína, Indie a Rusko největší exportéři - USA, Kanada, Francie a Austrálie b) olejniny - 2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok, jamy d) cukrová třtina a cukrová řepa e) ovoce a zelenina f) pochutiny-čaj, káva a kakao g) luštěniny nepotravinářské plodiny - tabák, kaučukovník a textilní kultury

10 největších producentů rýže 1. Čína 180,5 2. Indie 128,0 3. Indonésie 54,1 4. Bangladéš 39,8 5. Vietnam 35,9 6. Thajsko 23,9 7. Barma (Myanmar) 23,7 8. Filipíny 14,5 9. Brazílie 13,3 10. Japonsko 10,9

10 největších producentů pšenice 1. Čína 92,0 2. Indie 72,1 3. USA 58,7 4. Rusko 45,4 5. Francie 39,7 6. Kanada 25,9 7. Německo 25,4 8. Turecko 21,0 9. Austrálie 20,4 10. Pákistán 19,5 ČR 5,0

10 největších producentů kukuřice 1.USA 299,9 mil. tun 2.Čína 130,4 3.Brazílie 41,8 4.Mexiko 22,0 5.Francie 16,4 6.Argentina 15,0 7.Rumunsko 14,5 8.Indie 14,0 9.Itálie 11,4 10.Indonésie 11,2 ČR 0,6

10 největších producentů brambor 1.Čína 70,0 2.Rusko 35,9 3.Indie 25,0 4.Ukrajina 20,8 5.USA 20,7 6.Polsko 14,0 7.Německo 13,0 8.Bělorusko 9,9 9.Nizozemsko 7,5 10.Francie 7,3 ČR 1,0

10 největších producentů cukrové řepy 1.Francie 30,6 mil. tun 2.USA 27,2 3.Německo 27,2 4.Rusko 21,8 5.Ukrajina 16,6 6.Turecko 13,5 7.Polsko 12,7 8.Velká Británie 8,9 9.Itálie 8,5 10.Španělsko 7,0 ČR 3,5

10 největších producentů cukrové třtiny 1.Brazílie 416,3 mil.tun 2.Indie 236,2 3.Čína 91,0 4.Thajsko 65,0 5.Pákistán 53,4 6.Mexiko 45,1 7.Kolumbie 40,0 8.Austrálie 37,0 9.Filipíny 32,5 10.USA 26,3

10 největších producentů kávy 1.Brazílie 2467 2.Vietnam 835 3.Indonésie 700 4.Kolumbie 685 5.Mexiko 311 6.Indie 270 7.Etiopie 260 8.Guatemala 217 9.Uganda 186 10.Honduras 185 Peru 185

Živočišná výroba živočišná výroba - navazuje na rostl. výrobu zhodnocováním jejích zdrojů přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…) zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. plochy nebo orné půdy 2 typy: a) extenzivní - kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov b) intenzivní - vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov chov skotu - 90% světové spotřeby mléka a 30% masa hl. exportéři - Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech chov prasat - 2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu

chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N. Zélandu chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N. Zélandu chov drůbeže - na maso, vejce a peří rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení největší loviště jsou v Pacifiku sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii narůstá význam akvakultury a marikultury tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen lesnictví - samostatné odvětví 1/3 rozlohy všech kontinentů hospodářský a klimatický činitel zpevňují půdu svými kořeny rekreační funkce nejvýznamnější lesní oblasti: severní lesní pásmo (převážně jehličnany) jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

Největší producenti masa Kuřecí maso 3) Vepřové maso 1.USA 15,514 tis. tun 2.Čína 9,895 3.Brazílie 8,668 4.Mexiko 2,225 5.Indie 1,650 2) Hovězí maso 1.USA 11,261 tis.tun 2.Brazílie 7,774 3.Čína 6,779 4.Argentina 3,024 5.Indie 2,966

Průmysl světa vedoucí odvětví materiální výroby geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu průmyslové výroby rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory: a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…) uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění

Průmysl světa lokalizace nových průmyslových objektů je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a ekonomickou integrací zasahují zde i ekologové technologické parky - vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley) charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter

průmyslové komplexy - jsou to: a) komplexy kamenouhelné a metalurgické b) hnědouhelné a energochemické c) strojírenské d) přístavní - v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin průmyslové komplexy - jsou to: a) komplexy kamenouhelné a metalurgické b) hnědouhelné a energochemické c) strojírenské d) přístavní - v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin prům. oblasti - v zemích s bohatou průmyslovou tradicí hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou nejvýznamnější - USA, západní Evropa a Japonsko

Odvětví průmyslu 1) těžební průmysl – základnou průmyslové výroby - asi 8% svět. prům. produkce - závislý na nerostných surovinách tři typy areálů: a) pánevního typu - takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynu b) ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojů c) rozptýleného typu - malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

hnědé uhlí a černé uhlí 1.Německo 182 mil. tun 2.Čína 79 3.USA 76 4.Řecko 72 5.Rusko 70 ČR 48.3

ropa zemní plyn 1. Saúdská Arábie 11 100 2. Rusko 9 870 3. USA 8 322 4. Írán 4 150 5. Mexiko 3 784 6. Čína 3 710 7. Kanada 3 092 8. Norsko 2 978 9. Venezuela 2 802 10. Kuvajt 2 669

uran zinek 1.Kanada 11,597 tun 2.Austrálie 8,982 3.Kazachstán 3,719 4.Rusko 3,280 5.Nigérie 3,245 Česko 412

olovo měď 1.Čína 950 tis. tun 2.Austrálie 678 3.USA 445 4.Peru 306 5.Mexiko 139

železná ruda zlato 1.Čína 310 mil.tun 2.Brazílie 255 3.Austrálie 231 4. Indie 121 5. Rusko 97

Odvětví průmyslu 2) zpracovatelský průmysl - zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví - dělí se na primární a sekundární (kovový odpad) b) strojírenství - vedoucí odvětví průmyslové výroby - vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství - rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny - dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický - soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

10 největších producentů oceli (2007) 1.Čína 489,0 mil. tun +15,7 % 2.Japonsko 120,2 +3,4 3.USA 97,2 -1,4 4.Rusko 72,2 +2,0 5.Indie 53,1 +7,3 6.Jižní Korea 51,4 +6,0 7.Německo 48,5 +2,8 8.Ukrajina 42,8 +4,7 9.Brazílie 33,8 +9,3 10.Itálie 32,0 +1,2 nejenže Čína vede s obrovským náskokem (vyrábí čtyřikrát více oceli než druhé Japonsko), ale dosahuje i neuvěřitelného nárůstu produkce, a to každoročně. Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží, přesto vyrábí oceli obrovské množství.

Odvětví průmyslu 3) chemický průmysl - výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství náročný na vodu nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. vláken hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS

Odvětví průmyslu 4) spotřební průmysl - zahrnuje skupinu prům. odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby má 2 části: a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemích b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silou - klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech

Odvětví průmyslu 5) potravinářský průmysl - zahrnuje řadu prům. oborů zpracovávajících produkty zemědělství má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění: a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů -výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozech b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..) specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína

10 zemí s největší spotřebou piva 1.Česká republika 156,9 litru/osobu 2.Irsko 131,1 3.Německo 115,8 4.Austrálie 109,9 5.Rakousko 108,3 6.Velká Británie 99,0 7.Belgie 93,0 8.Dánsko 89,9 9.Finsko 85,0 10.Lucembursko 84,4

Doprava světa = cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje: a) pevninská doprava Železniční - nejdůležitější v nákladní dopravě hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze nejhustší síť v Evropě vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku normální rozchod je 1435 mm

Státy s nejdelší sítí železnic 1. USA 226 612 kilometrů 2. Rusko 87 157 3. Čína 75 438 4. Indie 63 221 5. Německo 48 215 6. Kanada 48 068 7. Austrálie 38 550 8. Argentina 31 902 9. Francie 29 370 10. Brazílie 29 295

Doprava světa Silniční -malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava nejdelší silniční síť –USA nejdelší dálnice je Transamerická na světě je asi 550 mil. Vozidel Porubní -nejprogresivnější, jednosměrná - ropa, zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti nejvíce v S Americe přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování podmořská hlavně v Severním moři

Doprava světa Vnitrozemská plavba -pomalá, levná splavňování a budování umělých vodních cest objemné náklady - dřevo, uhlí, rudy, obilí atd. hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně

Doprava světa b) námořní doprava hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti osobní jen málo 2 formy: Trampová - není vázána na stanovené linky Linková - má pevně stanovené trasy přístavy i lodě jsou většinou specializované: Přístavy - vývozní a dovozní Lodě - univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery největší přístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong Kong dělení dle vzdálenosti: transoceánská kabotážní – podél pobřeží

Největší přístavy světa 1. Shanghai (Šanghaj) Čína 537 mil. tun 2. Ningbo-Zhoushan Čína 424 3. Singapur Singapur 390 4. Rotterdam Nizozemsko 382 5. Guangzhou (Kanton) Čína 302 6. Tianjin Čína 258 7. South Louisiana USA 238 8. Xianggang (Hongkong) Čína 238 9. Pusan Jižní Korea 230 10. Qingdao Čína 224

Doprava světa c) letecká doprava - hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů rychlá a relativně bezpečná největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

Největší letiště světa 1. Atlanta, Hartsfield-Jackson (ATL) 84,8 mil. pasažérů 2. Chicago, O’Hara (ORD) 77,0 3. London, Heathrow (LHR) 67,5 4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8 5. Los Angeles (LAX) 61,0 6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2 7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8 8. Frankfurt (FRA) 52,8 9. Beijing, Capital (PEK) 48,7 10. Denver (DEN) 47,3