🗊Презентация Seberealizace

Seberealizace Korolkov Klimentiy

Resumé Cílem této práce je prozkoumat základy teorie vlastní identity založené na teorii Maslowova. Maslowova teorie osobnosti má své důležité pojmy - seberealizace, druhy potřeb a mechanismy rozvoje osobnosti. Většinou chápeme seberealizaci jako něco, co nám má dávat smysl a vést nás k naplnění, který přesahuje pocit “baví nás to”, ale nese s sebou také zásadní aspekt užitečnosti, služby druhému člověku, podporu důležitých hodnot, práci pro kulturu a komunitu.

Seberealizace osobnosti – jev, který se vztahuje ke každému z nás, často aniž bychom o to uvědomovali. Důvodem proč mnozí stejné zůstávají nespokojeni i když máme ty nebo jiné výhody ze života je nedostatek zájmu, nedostatek skutečných účelu a harmonie v životě a v sebe. Seberealizace hraje klíčovou roli v celém průběhu života jedince, ve skutečnosti definuji to.

Teorie seberealizace Maslowová Seberealizace či sebeaktualizace (anglicky self-realization, self-actualization) je pojem spjatý s humanistickou psychologií a teorií motivace Abraham Maslow jádrem osobnosti považoval vrozená lidská potřeba k seberealizace, seberozvoje, realizovaní svého potenciálu.. Nicméně, tuto vyšší úroveň rozvoje osobnosti lze dosáhnout pouze prostřednictvím uspokojení potřeb nižší úrovně. V této souvislosti se představil "žebřík" potřeb nařízených podle relevance lidského života (fyziologické, bezpečí, pocit sounáležitosti, respektu, aktualizace).

Maslow předpokládal, že existuje nejméně pět skupin cílů, které lze označit jako základní potřeby: • fyziologické potřeby • bezpečí • láska • uznání • sebeaktualizace. Tyto potřeby jsou hierarchicky uspořádané a mají podobu pyramidy

Vlastnosti, které jsou pro seberealizujíce se jedince typické: • Lépe a objektivněji vnímají a zpracovávají svět kolem sebe • Snášejí dobře nejistotu a vnější tlaky • Přijímají vlastní zodpovědnost, sebe sama a druhé lidi • Jsou tvořiví, se smyslem pro humor • Mají uspokojivé a hluboké interpersonální vztahy, spíše s menším počtem lidí • Jsou odolní vůči vlivům svého sociálního prostředí • Orientují se na řešení problému, spíše než sami na sebe • Záleží jim na celkovém prospěchu lidstva

Kritika teorie Maslowová úsilí o seberealizaci vzniká teprve poté, co má jedinec uspokojeny nedostatkové potřeby (fyziologické potřeby, potřeby bezpečí, potřeby lásky a sounáležitosti a potřebu uznání). Řada umělců a vědců se věnovala tvůrčí práci, i když neměla zajištěny ani základní podmínky pro život (jako dostatek jídla a bezpečí). Také se uvádí, že tato hierarchie můžských a hierarchie ženských potřeb může být jiná.

Zavěry Při posuzování teorie Maslowova, je třeba poznamenat, že to byl pravděpodobně první psycholog věnovat pozornost nejen na potíže a negativní aspekty osobnosti. Jedním z prvních, on vyšetřoval dosažení osobních zkušeností, otevřel cestu pro seberozvoji a sebezdokonalování jakékoli osoby. Hodně uznání získala myšlenku Maslowova, že účelem osobního rozvoje - to je touha o růst, seberealizace, zatímco zastavení osobního růstu - to je smrt pro člověka jako jednotlivce, pro jeho "já". Tento duchovní růst nejen v rozporu s fyziologickým potřebám, strachem ze smrti, špatné návyky, ale také nátlakové skupiny, sociální podpoře, které snižují samostatnost a nezávislost člověka.

Děkují za pozornost